There are beautiful places around the roads…
Unfortunately this article is in Czech language only.
Tento článek původně vyšel na serveru milujemefotografii.cz.
Nejvytíženější dálnicí Česka – D1 – projel už asi každý z nás. Zkoušeli jste ale už někdy sjet z dálnice a zastavit u zajímavého místa pro jeho vyfocení? Jestliže ne, možná se budete divit, jaká zákoutí lze v nejbližším okolí „dé jedničky“ nalézt.
Po dálnici D1 nejezdím autem příliš často, ale když tato příležitost nastane, snažím se z ní vytěžit co nejvíce. Když můžu vyrazit dříve, než je nutné, nebo naopak není důležité, kdy přesně přijedu, vezmu s sebou foťák a po cestě jedu část trasy vedle dálnice po okresních silnicích. Tuto část si vyberu buď náhodně, nebo ze začátku jedu po dálnici a v rámci možností řidiče se snažím vypozorovat, jestli mě v okolí něco (ne)zaujme. Potom se případně z nejbližšího sjezdu o kousek vrátím a pěšky projdu okolí místa, které jsem viděl a zdálo se mi fotograficky atraktivní.
Zajímavost okolí se zvětšuje se zajímavostí počasí, takže v ranních podzimních mlhách nebo při západech slunce je větší naděje k pořízení dobré fotky.
Ideální je spolucestující, který se může také rozhlížet a hlavně si pamatovat nebo zapisovat, kde byla ta zajímavá scenérie, kterou jsme právě minuli. Už se mi stalo, že nejbližší sjezd z dálnice byl až po deseti kilometrech, takže při cestě zpět jsem už neměl přehled, kde přesně jsem viděl ono zdánlivě krásné místo.
V poslední době zapínám v mobilu sledovací aplikaci, která mě na konci cesty poskytne detailní informace o tom, kde jsem byl, včetně časových údajů. Mohu tedy s vysokou přesností určit, kde jsem pořídil kterou fotografii. U spousty snímků to není zase až tak důležité (detaily lesa apod.), ale někdy se pozice může hodit, už třeba proto, abyste si příště plánovali fotovýlet jinam.
Je jasné, že nejste omezeni jen na okolí D1, ale fotit je možné během jakékoliv cesty kamkoliv. Díky tomu, že ujedete velké vzdálenosti, lze během krátké chvíle nafotit velmi různorodé typy krajin a detailů, i když pokud s tím nepočítáte, nemusí se to vždy spolucestujícím hodit a může se jednat o zdržení v jejich či vašich dalších plánech.
K dokonalosti se tento styl cestování dá přivést jednoduchým způsobem. A to tak, že jednoduše nejste v roli řidiče, ale právě spolucestujícího, který má mnohem více prostoru k soustředění se na krásy okolí. Problémem pak ale může být donucení řidiče, aby (už zase) zastavil.
Každopádně přeji hodně štěstí při hledání fotogenických míst a pamatujte, že „I cesta může být cíl…“
