Téměř každý fotoaparát má vestavěný blesk a dokoupit lze i výkonnější jednotku. V čem nám blesk pomůže a kdy snímek naopak zkazí, to se dozvíte v tomto článku.
This page is unfortunately only available in the Czech language.
Už zde byly články o složitějším použití blesků, ale zanedbávali jsme úplné základy a vysvětlení běžných situací a jejich řešení. Tímto článkem se to pokusíme napravit.
Co dělá blesk v automatickém režimu?
Dnešní systémy jsou velmi pokročilé. Ať už používáte integrovaný blesk nebo nějaký větší model, automatika se v pozadí stará o jeho správnou funkci. Blesk totiž nestačí jen jednoduše odpálit a čekat krásný výsledek. Síla jeho výboje je extrémně důležitá a právě s jejím určením nám automatika pomůže.
Automatika se nejčastěji řídí systémem TTL (through the lens), kdy po stisku spouště fotoaparát vyšle slabý záblesk, změří si jeho efekt ve scéně a až poté začne fotit a spustí výboj o správné síle. Tyto dva záblesky následují za sebou tak rychle, že si to většina lidí ani neuvědomí.
Správná síla
Důvod tohoto komplikovaného řešení je v tom, že intenzita světla (nejen blesku, ale obecně) rychle klesá se vzdáleností od zdroje. Pokud blesk správně nasvítí místo jeden metr od fotoaparátu, ve vzdálenosti dva metry už bude působit čtvrtinovou silou a ve čtyřech metrech už je jeho efekt jen šestnáctinový. Proto blesk musí vydat výboj o přesně spočítané síle, která se určí právě výše zmíněným předběžným slabým zábleskem.
Z toho také plyne, že je prakticky nemožné bleskem z fotoaparátu osvítit správně skupinu lidí, kteří jsou v různých vzdálenostech – někdo vždy bude světlejší a někdo tmavší, s potenciálními velmi výraznými rozdíly.
Navíc i kdyby se nám povedlo skupinu osvětlit, téměř nikdy neosvítí pozadí celé scény.
Tento problém může částečně vyřešit externí blesk, který můžete namířit do stropu, a odražené světlo tak rovnoměrněji a zároveň přirozeněji osvítí okolí.
Jenže pokud fotíme v exteriéru, ani externí blesk nedokáže osvětlit například celé město v pozadí. Co tedy s tím?
Zachycení popředí i pozadí
Technika známá jako slow sync kombinuje světlo blesku s dlouhou expozicí. Fotoaparát tedy klidně exponuje třeba i jednu sekundu a zároveň v jednu chvíli bleskne.
Tímto způsobem se nasbírá světlo i v pozadí. Člověk v popředí sice může být lehce rozmazaný, ale výboj blesku „zmrazí“ jednu pózu a tím zostří záběr. Pozadí se to sice netýká, ale tam nám případné rozmazání tolik nevadí.
Problém u hýbajících se objektů
Tato chyba se také vztahuje k technice slow sync. Jde o to, že v případě dlouhé expozice blesk standardně bleskne na začátku a pak se delší dobu sbírá okolní světlo. Pokud se objekt focení pohybuje dopředu, bude na snímku v ostré podobě a před ním bude jeho „duch“. Opticky bude vyvolávat dojem couvání. Pokud chceme mít ducha a až na konci jeho pohybu ostrý objekt, je potřeba zapnout výboj blesku až ke konci expozice aneb synchronizace na druhou lamelu. Ekvivalentní termín v angličtině je rear curtain sync.
Blesk ve dne
Možná jste viděli fotografy, kteří používají blesk i za prudkého slunce . I když vypadají jako zapomětlivci, má to svoje opodstatnění. Slunce vytváří temné a ostré stíny, které právě světlo blesku dokáže částečně kompenzovat. Protože tím opticky vyplňuje tato jinak temná místa, říká se tomuto triku fill flash – výplňový blesk.
Limit blesku
Možná se vám stalo, že váš fotoaparát při zapnutí blesku najednou nedovolil nastavit časy kratší než například 1/200 s. Je to kvůli tzv. x-sync limitu a focení nad něj řeší blesk jinak (spoustou krátkých výbojů namísto jednoho silného). U některých fotoaparátů se tato změna sama neaktivuje, proto se musí u blesku nastavit tzv. high speed sync režim (HSS).
Detaily kolem x-sync času zde nebudu rozebírat, rozsáhle jsou popsané v předchozím článku.
Nepoužívejte blesk příliš!
Světlo z interního blesku jde prakticky téměř přesně od objektivu a dělá vše bez stínů a placaté. Extrémně mění atmosféru a většinou bohužel k horšímu. Proto jde hlavně o to ho používat uvážlivě, případně vůbec, pokud to není nezbytně nutné nebo se nejedná o nějakou speciální techniku, jako byly například ty výše popsané. Často je lepší zvýšit ISO citlivost, než plést do záběru světlo blesku.
Možná si také uvědomujete kolik záblesků je vidět na stadionech třeba během zahájení Olympijských her. Protože normální blesk na závodiště stejně nedosvítí, vsadil bych se, že většina lidí ho použít ani nechtěla a prostě jen nechala fotoaparáty v automatickém režimu. Nezapomínejte, že blesk jde také jednoduše vypnout, často jen stiskem tlačítka.
Kam dále
Pokud se chcete o použití blesku dozvědět více, máme připravené další článkym zejména už zmiňovaný technický o dálkovém odpalování nebo jiný o svícení portétů v exteriéru nebo i svícení v ateliéru. Je jich více, protože práce se světlem je jednou z nejdůležitějších dovedností fotografa!
(Tento článek jsem napsal původně pro server milujemefotografii.cz.)