Proběhla změna času na zimní je tu a s brzkým příchodem tmy je fotografování venku omezené. Zato je tu spousta možností k focení uvnitř. Nabízí se použít svíčky, které jsou snadno k sehnání a často i okamžitě po ruce. V tomto článku poradíme, jak vše technicky zvládnout, a nastíníme různé možnosti pro jejich naaranžování.
Pro téměř všechny fotografie jsem použil obyčejné čajové svíčky, které jsou velmi levné, takže jich pro složitější kompozice můžete koupit více. Pořídil jsem balíček deseti kusů, takže to je maximální množství, které se najednou vyskytlo na jediné fotografii.
Opatrnost na prvním místě
Asi nemusím zmiňovat, že si máte dát pozor na oheň a něco nepodpálit. Ale je tu i možný problém s voskem. Čajové svíčky jsou nízké a během hoření může louže tekutého vosku sahat až k okrajům. Při rovnání svíček do obrazců je velmi snadné do některé z nich šťouchnout trošku víc a vosk vystříkne ven. Kvůli tomuto nebezpeční je dobré vybrat podklad, který lze snadno čistit, případně ho po focení vyhodit. Sám jsem zvolil stůl s deskou z černého skla, která funguje i jako kompoziční prvek – svíčky se v něm odrážejí.
U focení z nízkých úhlů bude pro odrazy fungovat i běžné průhledné sklo. Jen v některých případech dostanete dva odrazy těsně nad sebou, takže část snímku může působit rozmazaně. Jedná se o odrazy od horního a spodního povrchu skla.
Jestliže hodláte fotit zblízka, je vhodné si před focením zkontrolovat minimální ostřicí vzdálenost objektivu. Některé z nich sice dokáží dělat obrovské zvětšeniny, ale za cenu, že u objektu musíte být velmi blízko. Z očazené přední čočky ale nikdo mít radost nebude, proto pokud je to možné, sáhněte raději po objektivu, který umožní fotit z větší vzdálenosti.
Nastavení expozice
Při focení svíček nastává svízelná situace. Vůbec nejde o to, že by světla bylo málo. Jen je jeho množství silně nevyrovnané. Svíčka moc světla nevydává, takže okolí je jen sotva patrné. Jenže samotný plamen je naopak tak zářící, že z jeho části bývá naopak přepálená plocha.
Podívejte se na sérii záběrů s různými expozicemi:
K přepalu došlo na všech snímcích, kromě posledního s expozičním časem 1/1000 s. Bohužel v tu chvíli už není vidět ani bílý vosk, který je jen centimetr od plamene. Není proto praktické dodržovat poučky o tom, že by k přepalům nemělo docházet, a lepší je fotit s delší expoziční dobou. Pak sice na plameni dojde k přepalu, který je ale akceptovatelný. Zbytek scény vypadá v pořádku.
Pokud chcete přepal zredukovat, jedna z možností je vyfotit temnější fotografii a tu pak zesvětlit v Zoner Photo Studiu s tím, že nejsvětlejší místa zase ztmavíte zpět (v modulu Vyvolat je to posuvník Světla). Tím ale dojde ke zvýšení šumu, takže o ideální řešení se nejedná.
V mých experimentech jsem se tedy pohyboval blízko času 1/60 s, i když občas jsem jej zkrátil až na 1/250 s. Obvykle bez pozdějšího zesvětlování, to jen skupina svíček vydávala větší světlo.
Při focení není radno spoléhat na automatickou expozici, protože ta typicky dává snímek od snímku různé časy a tím i světlosti. Různé situace nastanou podle toho, jestli objektivem míříte do plamene nebo do tmavého místa, což algoritmy ve fotoaparátu mate.
Proto je jednodušší používat manuální režim. Po nastavení příslušných parametrů nebudete muset pro sérii podobných fotografií dělat žádné změny.
Vyvážení bílé
Barva světla ze svíčky je do žluta a fotoaparáty ji tak také nastavují, problém může nastat ve chvíli, kdy se do scény míchá další světlo.
Na další ukázce svítí zleva světlo z okna. To je mnohem chladnější, takže má výsledná fotografie modrý nádech. Tento efekt můžete nebo nemusíte chtít. Pokud je na závadu, stačí zvýšit teplotu bílé na vyšší hodnotu, konkrétně zde z původních 3100 K na 5400 K. Tím světlo z okna zežloutne. Svíčky sice zežloutnou ještě víc, než už byly, ale to nám nevadí.
Nejlepší je fotit do formátu RAW a později se na počítači rozhodnout, jaké vyvážení bílé přesně chcete. U tohoto formátu nedochází při těchto úpravách k žádné ztrátě kvality na rozdíl od úprav fotografií ve formátu JPEG.
Při použití tohoto triku můžete mixovat různá světla, a tak si pomoci, pokud je scéna příliš temná. Zde je to na vkusu každého. Další fotky nejsou foceny přímo v noci, jen při zatažených žaluziích. Nicméně překvapivě není ani problém fotit při úplném zatemnění. Člověk si na tmu s jednou slabou svíčkou rychle zvykne a i deset let stará zrcadlovka Canon 350D stále bez problémů dokáže zaostřit (tedy jen na svíčku, na nic jiného už ne).
Kompozice – od jediné svíčky k mnoha
S osamocenou svíčkou moc zábavy není. Je možné ji využít pro osvětlení zajímavého okolí, ale to v mém případě nebylo, takže další možnost je zkusit udělat detail. Zde platí ono varování o přibližování se k plameni, ale s makro objektivem jsem byl stále asi 15 cm daleko, což je ještě bez problémů.
Mnohem více možností nabízí kombinace více svíček. Zde si můžete vyhrát s jejich pozicemi a vzdáleností od fotoaparátu. Ve spojení s co nejmenší clonou dostanete pozadí plné zářivých koleček.
Pokud najdete svíčku větší, můžete ji také zařadit do svých kompozic. Mnou použitá svíčka navíc dohořela doprostřed a teď září skrz vosk na stěnách. To je další efekt, který by šel využít.
Další rekvizity
Fotky se svíčkami vypadají obzvlášť dobře, pokud světlo z nich projde sklem, odrazí se od zrcadla nebo je jinak zpracované. Na tyto efekty se ideálně hodí jakékoliv elegantní skleničky či vázy. Já jsem použil skleničky na šampaňské, kterých mám více kusů, a tak s nimi lze opět experimentovat.
Sklo nemusí být nutně čiré. Pro poslední fotku jsem použil „panáky“ z červeného skla, které dávají scéně zase nový náboj.
Možností je nekonečně
Tohle nemusí být konec, dobře mohou vypadat i další průhledné nebo odrazivé předměty. Pokusy s nimi jsou velmi snadné a má je doma snad každý. Stačí se jen odhodlat a udělat i několik vlastních fotografií.
(Tento článek jsem napsal původně pro web milujemefotografii.cz.)