Jak fotit produkty v improvizovaném stolním fotostudiu

Ne vždy je nutné fotit přímo lidi nebo krajiny. Spoustu nápadů lze realizovat na ploše běžného stolu, aniž by šlo přímo o makro. V minimální variantě stačí na improvizované ministudio pouhý list papíru, lampička a fotoaparát se stativem. A něco, co budete fotit. Vyzkoušíte si tak i některé základní principy práce se světlem ve fotografii.

„Backstage“ našeho malého fotostudia.
„Backstage“ našeho malého fotostudia.
A tento obrázek vznikl přímo z předchozího nastavení. Fotka není černobílá. Jen tak na první pohled vypadá, protože je tak přesně vyvážena bílá. Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/25 s, F5,6, ISO 100, ohnisko 41 mm
A tento obrázek vznikl přímo z předchozího nastavení. Fotka není černobílá. Jen tak na první pohled vypadá, protože je tak přesně vyvážena bílá.
Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/25 s, F5,6, ISO 100, ohnisko 41 mm

Papír = pozadí

Začneme papírem. Bude sloužit jako podklad a platí, že čím větší, tím lepší. Větší formáty nejenže nám dovolí pracovat s větší scénou, ale také umožňují použití kratších ohnisek (tedy dělat širší záběry). Velikost A3 stačí na malé předměty nebo seskupení, při focení větších objektů už budete muset shánět větší formát.

Papír je na stole umístěný prohnutý, aby nebyly nikde vidět žádné zlomy a aby na výsledném záběru divák nepoznal, kde je ještě podlaha a kde už je stoupající stěna. Vytvoříme si tak vizuálně nekonečné pozadí. Papír je proti posunu vhodné zatížit nebo ke stolu dočasně přilepit páskou.

Odvážnější kompozice, která se stále (těsně) vejde na list A3. Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/15 s, F8,0, ISO 100, ohnisko 33 mm
Odvážnější kompozice, která se stále (těsně) vejde na list A3.
Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/15 s, F8,0, ISO 100, ohnisko 33 mm

I když jsem tady použil papír bílý, nemusíte se nechat omezovat a klidně sáhněte po jiné barvě. Černý vám dovolí dělat velmi dramatické scény, naopak barevné podklady působí veseleji.

Jaký použít zdroj světla

Zde je škála možností opravdu velká. Nemusíte se bát použít cokoliv, co máte po ruce, ať už je to dálkově odpalovaný blesk, stolní lampička, svítilna na kolo nebo světlo na klíče. Se vším se dá pracovat!

Jediný problém slabých světel je fakt, že kolem potřebujete tmu, aby byl vůbec jejich efekt vidět. (To se týká i stolních lamp.) Dlouhé zimní večery jsou tedy na naše focení ideální.

Světla mají kromě výkonu také různé vlastnosti, které se dají využívat. Případně je dokážeme i měnit, pokud nám nevyhovují. Zatímco u stolních lamp světlo vzniká tak, že přichází z velké plochy a vytváří měkké stíny, ruční svítilny naopak působí spíše jako bodový světelný zdroj, který způsobuje stíny velice tvrdé.
Jedno lze ale na druhé snadno převést. Z lampičky se stane menší zdroj světla pouhým odsunutím od fotografovaného předmětu. Naopak pro změnu baterkového bodového světla na plošné stačí, když před něj vložíte kus papíru, který světlo rozptýlí. Ten sice zároveň i stíní, ale při použití stativu stačí jen zvýšit expoziční dobu.

Tvrdý stín z baterky na kolo oproti měkkému stínu, který vznikne podržením běžného kancelářského papíru. Čas se posunul z 1/20 sekundy na 1/2 sekundy.
Tvrdý stín z baterky na kolo oproti měkkému stínu, který vznikne podržením běžného kancelářského papíru. Čas se posunul z 1/20 sekundy na 1/2 sekundy.

Na pravém obrázku výše je znatelný rychlý úbytek světla, který by vyřešilo posunutí zdroje a/nebo papíru dále ze scény – opět dojde k dalšímu ztmavení, ale světlo bude se vzdáleností ubývat mnohem pozvolněji.

Technika fotografování

Do rekvizit jsem zahrnul i stativ, a to ze dvou důvodů. První z nich je jasný z minulých odstavců – používáme slabá světla, takže potřebujeme delší dobu expozice, aby fotoaparát zachytil scénu dostatečně jasně.

Druhým důvodem je opakovatelnost. Při focení předmětů obecně ladíme jejich pozice, umístění světel a dalších atributů na scéně, dokud není vše podle našich představ. Většinou to zahrnuje vyfocení snímku, jeho následnou kontrolu a po chvíli vyfocení dalších, které se postupně zlepšují. Průzkum snímků lze provádět i okamžitě na počítači, pokud s ním máte fotoaparát propojený (ať už kabelem nebo bezdrátově, pomocí Wi-Fi v aparátu, Eye-Fi SD karty apod.).

Prakticky vždy se používá čistě manuální režim focení, abychom nad vším měli stoprocentní kontrolu. Vyplatí se i nastavit nějaké konkrétní vyvážení bílé, aby fotoaparát pokaždé nehádal bílou znovu, protože to může vést ke změnám barev mezi fotkami.

Pokud máte k dispozici pouze menší fotící prostor, je potřeba použít spíše delší ohniska, aby v záběru nebyl znatelný předěl pozadí a zbytku místnosti za ním. Někdy jsme ale omezeni hlavně minimální ostřicí vzdáleností objektivu, a musíme tak vybrat ten s nejlepší hodnotou.

Protože fotíme malé objekty, musíme počítat s tím, že hloubka ostrosti bude malá. To lze využít k prospěchu fotky, ale pokud má být vše ostré, musíme výrazně zvýšit clonu. Nicméně pokud máme slušný stativ, nemělo by to vadit.

Využití malé hloubky ostrosti. Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/5 s, F5,6, ISO 100, ohnisko 42 mm
Využití malé hloubky ostrosti.
Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/5 s, F5,6, ISO 100, ohnisko 42 mm

Tipy a triky

Vždy je potřeba mít na paměti, že byť fotíme předměty, pořád platí kompoziční pravidla. Například na následující fotce můžete najít zlatý řez, diagonální linie a opakující se prvky, resp. rozbití rytmu.

Kompoziční pravidla v praxi. Pro dosažení velké hloubky ostrosti je použita extrémní clona F29. Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 2,0 s, F29, ISO 100, ohnisko 54 mm
Kompoziční pravidla v praxi. Pro dosažení velké hloubky ostrosti je použita extrémní clona F29.
Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 2,0 s, F29, ISO 100, ohnisko 54 mm

Světlo lze ovládat mnohem více, než jsme si ukázali. Pokud nám svítí i tam, kam nechceme, vždy lze částečně zakrýt kusem kartónu, sloupcem knih nebo čímkoliv jiným.

Lze měnit i barvu světla například barevnou fólií, ale u teplých světel pozor, aby se vám fólie neroztavila nebo nepřilepila na žárovku. Lepší je dávat si prostorovou rezervu.

U některých scén můžete využít i více světelných zdrojů. Tady ale pozor, protože byť se vám mohou zdát všechna světla stejně bílá, nemusí tomu tak být a při použití více různých zdrojů světla někdy nebude možné bílou správně vyvážit. Pokud bude rozdíl příliš patrný, zbude pak jen řešení převést výsledný snímek do černobílé.

Ani v případě, že máte jen jeden světelný zdroj, nemusíte věšet hlavu. Druhý, i když slabší a rozptýlenější vyrobíte tak, že do scény na opačnou stranu vložíte kus bílého papíru. Ten pak bude odrážet původní světlo, kterým dokážete projasnit jinak tmavé stíny. Je to vlastně malý bráška normálně používané odrazné desky.

Odrazný papír, jehož efekt je ale vidět jen na nejbližších částech scény. Opět by pomohlo oddálení světelného zdroje, aby byl úbytek světla pozvolnější.
Odrazný papír, jehož efekt je ale vidět jen na nejbližších částech scény. Opět by pomohlo oddálení světelného zdroje, aby byl úbytek světla pozvolnější.

Nebojte se experimentů

Naťukli jsme jen základní možnosti. Nic vám nebrání vyzkoušet toho mnohem více a pustit se do jakýchkoliv pokusů.

V příštím článku této série se do focení produktů ponoříme hlouběji a podíváme se, jak vše probíhá s větším vybavením a jak se řeší typické problémy, které na fotografy při tomto úkolu čekají.

(Tento článek jsem napsal původně pro server milujemefotografii.cz.)

Publikováno