Další fotoobrazy v kategoriích:
Vše (252) Krajina (172) Voda (64) Hory (63) Rakousko (60)
Některé snímky vznikají z okamžitého nápadu a situace, jiné jsou promyšlené a je za nimi spousta plánování. Tohle je ten druhý typ. Chtěl jsem fotku za svítání, což znamená přijít v noci. Takže jsem předchozí den strávil cestováním po stejné trase, abych zjistil, kde se parkuje, kam mám jít, odkud je nejhezčí výhled a kde jsou riskantní místa, která bych mohl ve tmě přehlédnout. Další den už to byla cesta najisto – to znamenalo vstát ve 2:30 v noci a po krátké přípravě jet hodinu autem na vysokohorské parkoviště (1 600 m n.m.) a další hodinu a čtvrt jít pěšky dalších 450 výškových metrů.
Pak už to je o tom, počkat na ideální stav mraků a světla. I když východ slunce lze spočítat, efektní záběry bývají i dříve a to je tento případ. V 5:30 už se sice slunce dere zpoza hor, ale na naše stanoviště ještě nesvítí, zato zespoda ozařuje oblaka. Pod nimi se blyští dvojice jezer – bližší Oberer Giglachsee a vzdálenější Unterer Giglachsee, které má uprostřed miniaturní ostrůvek. Jsme v Rakousku ve Štýrsku, ale jen pár set metrů za zády se nachází Salcbursko, takže dvojice nejvyšších vrcholů (mimo záběr) si jednotlivé oblasti rozdělily a pojmenovaly: Steirische Kalkspitze (2 459 m, těsně ve Štýrsku) a vedlejší bráška Lungauer Kalkspitze (2 471 m, Lungau je oblast v Salcbursku). Oba mají v názvu materiál, „kalk“ je totiž „vápenec“. Je to důležitý rys. Na rozdíl od většiny okolních hor, které tvoří břidlice a ruly, tady je základ jiný a i na povrchu jsou vidět bílé vápence, které kontrastují s trávou na svazích.
Tento obraz mám i sám vyrobený, takže po domluvě je k vidění v mém ateliéru vytištěný na hlinkové desce o rozměrech 200 x 70 cm.
