Nečistoty a vadné pixely

Samozřejmě teď budu psát o „jednoduchých“ odstranitelných vadách a ne případech, kdy foťák spadne na zem a rozlomí se. Tam je návštěva servisu (nebo sběrných surovin) nezbytná. Snadno opravitelné problémy jsou pro nás například prachová smítka na objektivu nebo senzoru nebo vadné pixely na snímači.

Prach je všude

Nejvíce prachu ulpívá na přední čočce objektivu, která je při focení stále vystavená okolním vlivům. Pokud používáte UV nebo jiný filtr, v tomto ohledu se příliš nemění, jen je prachová vrstva posunutá o jedno sklo dále.

V případě, že používáte fotoaparát s výměnnými objektivy, téměř jistě se časem stane, že se prach dostane i na zadní část objektivu a také na senzor.

Když nebudete prach průběžně odstraňovat, můžete se setkat například s problémy viditelnými na následujícím snímku.

Pokud si nejste jistí, zde ještě jednou s popiskem:

Slunce, svítící do objektivu, ozařuje smítka, která se pak chovají jako další světelné zdroje. Zároveň jednolitě modrá obloha nemilosrdně odhaluje nedokonalosti na senzoru, k tomu také pomohla vyšší clona F8.

Jiná možnost vizualizovat prach je fotit světla s výrazně špatným zaostřením. Světlo se z bodu roztáhne do obrovské plochy, dostaneme tak vlastně otisk objektivu. Zde jsou tedy černá smítka znakem přítomnosti prachu na čočkách (namísto prachu na senzoru jako na obrázku výše):

Tyto problémy by sice šly odstranit i softwarově, ale jen za cenu času stráveného u PC. Proto je lepší jim předcházet.

Test bez oblohy

Pokud zrovna nemáte k dispozici modré nebe, podobně dobrý testovací nástroj je například bílá zeď. Doporučuji i tak schválně zaostřit před nebo za ni a vyfotit snímek s co nejvyšší nastavenou clonou, např. F22. Případné velké roztřesení je jen vítané – rozmaže zeď v jednolitou barvu a prach zůstane pořád ostrý.

K ještě lepšímu odhalení prachu slouží softwarové úpravy jako například funkce Křivky ve vašem oblíbeném grafickém editoru. Její aplikací rychle dostaneme podobný obrázek:

Pro úplnost dodávám, že pro tuto úpravu stačí u křivek posunout krajní body:

Čištění objektivu

Pokud máte objektiv zaprášený nebo pokrytý otisky prstů, nejjednodušší cesta k vyčištění je použití utěrky z mikrovlákna. Lze ji snadno a levně sehnat a často jsou k dostání pro fotografy i v menších velikostech, takže se snadno nosí v brašně (což doporučuji).

I když jsem už četl, že skleněné části objektivu mají speciální antireflexní potah, který lze snadno poškrábat, myslím si, že to není až tak horké. Nemusíte se bát, že běžným otřením objektiv poškodíte. Na druhou stranu je nutné dbát opatrnosti v případě, že se při čistění dostane pod utěrku písečné zrnko, kovová pilina nebo něco podobně tvrdého. Pak je skutečně možné škrábnout i sklo, proto pokud to není nutné, příliš při čištění netlačte.

Alternativou je tzv. Lens pen, který prodává vícero výrobců. Jde o trubičku tvaru pera, která má z jedné strany vytahovatelný štěteček s jemnými chlupy a z druhé stranu destičku s měkkým potahem. Oba konce slouží k čištění různě silně přichycené špíny. Opět jde o snadno přenosnou pomůcku.

Pro nejjemnější možné čištění existují gumové balónky, které se prodávají ve fotoobchodech nebo mnohem levněji v prodejnách lékařského vybavení (tam ale nevypadají tak „profi“). Proudem vzduchu ale odstraní jen větší zrníčka prachu a například mastných otisků prstů se nezbavíte.

Čištění není potřeba přehánět. V některých případech sice prach můžeme zahlédnout, ale obvykle si ho ani nevšimneme. Dokonce i kdyby byla přední čočka roztříštěná, tak budou pořád fotografie jen trochu rozmazané, jak je vidět na blogu LensRentals.

Čištění senzoru

Čištění objektivu byla ta jednodušší část. Se senzorem je práce mnohem obtížnější a přináší rizika.

Ze začátku bych chtěl zejména říci, že na snímku zdi vidíme, že senzor nijak extrémně špinavý není. Jde o běžné nečistoty, kterých si při focení téměř nikdy nevšimnete. K odhalení jsme museli mít jednolitou barvu, obrovskou clonu (jinak by prach byl rozmazaný do okolí) a navíc extrémní úpravu křivkami.

Pokud se vám i tak zdá váš senzor špinavý, nejjednodušší možnost s tím něco udělat je opět použití gumového balónku. Je tu ovšem to riziko, že můžete nafoukat prach po jiných částech fotoaparátu. Nikde jinde to ale nevadí tak jako právě na senzoru.

I kdyby došlo k lehkému znečištění hledáčku, matnice nebo zrcátka v případě zrcadlovek, většinou ho neuvidíte a i kdyby, na konečnou kvalitu snímků nebude mít vliv. Případně lze opět vyzkoušet sílu balónku.

Správná technika

Před čištěním je jednak potřeba být v co nejméně prašném prostředí (rozhodně ne venku!) a samozřejmě je potřeba odmontovat objektiv. U zrcadlovek je také nutné nechat odklopit zrcátko, aby nepřekáželo. To se obvykle provádí v menu volbou manuálního čištění senzoru. Některé fotoaparáty dovolí vybrat tuto volbu jen pokud je baterie dostatečně nabitá, protože energie z ní udržuje zrcátko mimo dosah. V případě náhlého vybití by se zrcátko prudce sklopilo zpět a pokud byste měli zrovna pod ním nástroj, mohlo by to mít nepěkné důsledky.

V průběhu foukání je vhodné fotoaparát otočit směrem dolů, aby prach co nejvíce vypadával otvorem pro objektiv.

Přímý dotek

Když vše selže, tak lze v servisu nechat provést čištění mokrou cestou. Někteří fotografové dostanou několik takových služeb zdarma spolu s koupí fotoaparátu.

Pokud jste dostatečně odvážní, můžete si sehnat čistící sadu a zkusit to sami. Sad na mokré čištění je více a podle typu obsahují buď jemný štěteček, „razítko“, na které se prach lepí, nebo „špachtličku“, která se obalí jemnou utěrkou, pokape speciálním roztokem a použije k utření senzoru.

Toto už je vyšší úroveň, takže doporučuji pečlivě přečíst instrukce u daného nástroje a zkontrolovat, že můžete pomůcku použít na vašem fotoaparátu. Ačkoli se vždy mluví o čistění senzoru, k němu samotnému se vůbec nedostanete. Před snímačem je několik vrstev skla, které mají od 0,5 mm (Leica) až po 4 mm (skutečně! např. Panasonic a Olympus Micro 4/3 aparátu). Nicméně může opět končit speciálním povlakem různého složení, proto například zmiňovaných roztoků jsou nejméně dva druhy pro různé typy snímačů.

Tuto kontaktní cestu ale zvolte až ve chvíli, kdy opravdu nebude jiné pomoci. Zde nejvíce hrozí, že na snímač naopak další prach přidáte, případně i horší věci. Pokud s fotoaparátem zacházíte rozumně, tak ani při každodenním použití a měnění objektivů co chvíli, nebude potřeba na senzor několik let sahat. Prach se pak ale může objevit vcelku náhle.

Hot pixels

… aneb „zaseklé“ (horké?) pixely jsou takové body na snímači, které svítí svou barvou, i když na ně světlo nedopadá. Při současném počtu milionů pixelů je má prakticky každý fotoaparát, liší se jen v tom, jak moc jsou vidět.

Snadno se naleznou při focení s dlouhým časem v úplné tmě nebo jako zde s nasazenou krytkou objektivu:

Hot pixely u normálního focení prakticky nevadí, ale zobrazí se ve chvíli, kdy je použita vysoká ISO hodnota a/nebo velmi dlouhá expozice. Tímto problémem tedy trpí často astrofotografové.

Lze je odstranit, pokud si kromě kýženého snímku vyfotíme i černý obrázek s jejich mapou, jako je výše. Ten použijeme pro odečtení hot pixelů z cílových fotografií. Tuto akci dokáží provést některé fotoaparáty samy (pořídí hned po sobě automaticky dva záběry, jeden se zavřenou závěrkou) nebo je snadné ji provést ručně na PC.

Některé fotoaparáty obsahují také funkci přemapování pixelů, která pořídí temný záběr, ten zanalyzuje a vypne právě ty špatné body. Jejich barva se pro příště vypočítá z okolí a uživatel nic nepozná.

U současných aparátů Canon (a možná i Nikon) existuje i následující trik:

• v menu aktivujte ruční čištění snímače, ale nečistěte,
• počkejte 30 sekund,
• ukončete operaci standardně vypnutím fotoaparátu

Rozchází se teorie, co se poté vlastně stane. Buď se aktivuje funkce pro přemapování pixelů, ale podle některých zdrojů se během čištění senzor elektricky vybije, aby pokud možno prach nepřitahoval, a po skončení se při nabití „resetuje“, a tím dojde k opravě některých vadných bodů.

Ostatní výrobci to mohou mít podobné, proto se vyplatí v případě problémů zkusit na webu najít podobně jednoduché řešení.

Prevence

I když je možné téměř vše vyčistit, stejně je nejlepší chovat se tak, aby k čištění vůbec docházet nemuselo. U objektivů je to tedy používání krytek a samozřejmě snažit se vyhnout sklu prsty. Co se týká prachu na senzoru, dostane se ho tam nejvíce při měnění objektivů, takže se snažte je provádět ideálně s aparátem otočeným dolů a v exteriéru se kryjte zády proti případnému větru.

S hot pixely je práce složitější, ale obvykle vadí mnohem méně, pokud neprovádíme specializované focení.

V každém případě berte tento článek spíš jako informativní. Nemusíte vše okamžitě vyzkoušet.

Pokud nevidíte na svých fotografiích problémy, ideální je čištění ignorovat a s klidnou myslí s ním vyrazit vstříc novým příležitostem.

(Tento článek jsem napsal původně pro server milujemefotografii.cz.)