5 typických úprav, které oživí každou fotografii krajiny

Krajiny na výletech fotíme všichni. Ale obrázky od zkušených fotografů, které vídáme na internetu, vypadají nějak jinak. Exkluzivní lokalita rozhodně pomůže, ale výsledná podoba vděčí za mnohé úpravám na počítači. Přitom se často nejedná o žádné komplikované triky. V tomto článku najdete několik běžných postupů, které můžete využít i na vašich fotkách.

Jsou postupy složitější i triviální. Paradoxně ty jednoduché mívají na fotku větší vliv a velmi rychle dokážou posunout běžný „cvak“ do kategorie zajímavých záběrů. Vybral jsem několik univerzálních úprav, které používám a které se hodí téměř na kteroukoliv krajinářskou fotografii.

Pozn.: Tento článek jsem napsal původně pro web milujemefotografii.cz firmy Zoner, úpravy jsou tedy konkrétně popsány v Zoner Photo Studiu, nicméně v ostatních grafických programech se provádějí analogicky.

1. Teplota barev (vyvážení bílé)

Změna teploty barev je moje oblíbená úprava, protože je rychlá (jen se pohne posuvníkem) a zároveň dokáže rychle změnit náladu fotky. V přírodě se mi více líbí zlatavé světlo, které odpovídá ideálním časům focení při západu nebo východu slunce. Bohužel ne vždy fotíme v příhodnou dobu a navíc některé fotoaparáty mají tendenci tuto nazlátlou barvu redukovat tím, že nesprávně odhadnou teplotu barev, a obrázek tím posunou směrem do modrých tónů.

Toto je například soubor přímo z fotoaparátu (teplotu bílé zde automat nastavil na 5 511 K):

Původní snímek pláže. Není špatný, ale jde z něj chlad. Canon 40D, Canon EF-S 10-22/3.5-4.5, 1/1250 s, f/8.0, ISO 100, ohnisko 10 mm

Původní snímek pláže. Není špatný, ale jde z něj chlad.
Canon 40D, Canon EF-S 10-22/3.5-4.5, 1/1250 s, f/8.0, ISO 100, ohnisko 10 mm

Naštěstí máme možnost posunout vyvážení bílé opět směrem k teplejším oranžovějším odstínům:

Snímek pláže s vyvážením bílé posunutým na 8 000 K. Možná i mírně za realistickou hranici, ale obrázku to neuškodilo.

Snímek pláže s vyvážením bílé posunutým na 8 000 K. Možná i mírně za realistickou hranici, ale obrázku to neuškodilo.

Tím se můžeme dostat buď zpět k vcelku realistickým barvám, nebo dokonce oranžový posun přehnat a vytvořit silně zabarvený snímek. Tato extrémní úprava se nehodí vždy, ale někdy je využitelná:

Ještě jednou pláž, tentokrát je vše výrazně oranžové, protože jsem vyvážení bílé nastavil na vysoce nereálných 15 000 K. (Přiznávám, že zrovna u této fotografie je vzhled lehce marťanský.)

Ještě jednou pláž, tentokrát je vše výrazně oranžové, protože jsem vyvážení bílé nastavil na vysoce nereálných 15 000 K. (Přiznávám, že zrovna u této fotografie je vzhled lehce marťanský.)

Žádná varianta není špatná, vše záleží na našem záměru a vkusu. Abych ukázal, že se změna teploty barev projeví i jinde než na fotografiích se sluncem, tady je lesní detail. Původní teplota 4 300 K byla upravena na 5 400 K, takže tráva vypadá zdravěji:

Nahoře originální snímek s teplotou 4 300 K a dole upravený s novou teplotou 5 400 K. Canon 5D Mark III, Canon EF 85/1.8, 1/80 s, f/8.0, ISO 500, ohnisko 85 mm

Nahoře originální snímek s teplotou 4 300 K a dole upravený s novou teplotou 5 400 K.
Canon 5D Mark III, Canon EF 85/1.8, 1/80 s, f/8.0, ISO 500, ohnisko 85 mm

Úpravu teploty barev uvádím jako první, protože pokud fotíte do formátu RAW, je potřeba tuto korekci provést hned ze začátku, aby nedošlo ke zbytečné ztrátě kvality (jak je popsáno v článku o výhodách RAW). V Zoner Photo Studiu se od verze 18 tato úprava provádí v modulu Vyvolat za pomoci hned úvodního posuvníku Teplota bílé.

Pokud fotíte do jiného formátu než RAW nebo jste už provedli úpravy v modulu Editor, můžete pořád měnit teplotu barev i v tomto modulu, ale tentokrát v menu Vylepšit zvolte Upravit teplotu barev.

2. Přechodový filtr

Použít na fotografii Přechodový filtr je velmi důležitý krok. Často se totiž stává, že na snímku máme zároveň tmavou zem a světlou oblohu (pozor, ta se musí vyfotit bez přepalu – to znamená, že by to neměl být jednolitý bílý flek). Abychom zem zesvětlili, máme k dispozici funkci Přechodový filtr (modul Editor > menu Vrstva nebo zkratka Shift+G), která zesvětlí nebo ztmaví námi zadanou část fotografie. Efekt na vámi zadané hranici postupně slábne, takže druhá část obrázku zůstane netknutá.

Existují skutečné přechodové filtry (skla, která mají polovinu ztmavenou; přiložením před objektiv tento efekt dělají v realitě), ale protože je krkolomné je nosit a používat, lze přechodový efekt provést softwarově, i když za cenu zvýšeného šumu v obraze.

Aplikace Přechodového filtru je velmi přímočará. Díky němu získáme přehlednější snímek. Pro ukázku jsem upravil předchozí fotku z pláže (vybral jsem si prostřední verzi s teplotou 8 000 K), na níž jsem zesvětlil spodní polovinu:

Před aplikací přechodového filtru (nahoře) a po ní (dole).

Před aplikací přechodového filtru (nahoře) a po ní (dole).

Alternativně lze naopak využít tento filtr ke ztmavení oblohy. Zde by nastal problém, kdyby obloha byla kvůli přepalu bílá. V takovém případě ztmavením už nedostaneme strukturu mraků, ale místo bílé poloviny snímku budeme mít jednoduše polovinu šedou.

Přechodový filtr použitý pro ztmavení nebe (nahoře před aplikací filtru, dole po ní). Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/50 s, f/9.0, ISO 100, ohnisko 31 mm

Přechodový filtr použitý pro ztmavení nebe (nahoře před aplikací filtru, dole po ní).
Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/50 s, f/9.0, ISO 100, ohnisko 31 mm

3. Kontrast a sytost barev

Prakticky u každé fotografie krajiny na počítači zvyšuju kontrast a sytost barev. V modulu Editor je nejjednodušší použít funkci Upravit barvy v menu Vylepšit (příp. klávesová zkratka Ctrl+1).

Jako první je dobré měnit posuvník Kontrast, protože jeho změna způsobí i změnu sytosti barev (to je obecná vlastnost kontrastu, žádná speciální funkce). Až po rámcovém vyladění se snažím zvýšit sytost dalším posuvníkem, kterým ovšem není Sytost, nýbrž Živost.

Živost představuje jemnější variantu úprav – také zvýší saturaci barev, ale soustředí se i na ty, které na začátku moc syté nebyly. Díky tomu se už od začátku syté barvy ještě více nepřepálí a nedostaneme extrémně syté „jedovaté“ tóny, které občas produkuje posuvník Sytost.

Pokud jsou v obrázku i lidé, musí se s úpravami opatrně, aby nezačali měnit barvu nebo mít ostřejší rysy. Jestliže je však na snímku jenom příroda, můžeme nastavení pořádně přehnat. Následující změna byla provedena nastavení posuvníku Kontrast na hodnotu 45 a posuvníku Živost na 140 procent.

Z původní verze (nahoře) jsme výrazným zvýšením Kontrastu a Živosti získali výraznější obrázek. Canon 5D Mark II, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/100 s, f/8.0, ISO 200, ohnisko 19 mm

Z původní verze (nahoře) jsme výrazným zvýšením Kontrastu a Živosti získali výraznější obrázek.
Canon 5D Mark II, Canon EF 16-35/2.8 II, 1/100 s, f/8.0, ISO 200, ohnisko 19 mm

A ještě jeden tip, který se týká nejenom této úpravy, ale i dalších. Míra efektů se někdy těžko odhaduje, a přitom jsou to právě efekty, díky nimž dokáže fotka na webu vyniknout mezi ostatními. Kvůli tomu proto někdy při úpravě postupuju „odzadu“ – přesunu daný posuvník na maximum a pak se vracím k nule, až najdu hodnotu, která je ještě použitelná a není přehnaná. U normálního postupu při posouvání směrem od nuly k silnějšímu efektu se mi totiž stává, že zastavím zbytečně brzo. Efekt je pak sice výrazný oproti počátečnímu stavu, ale klidně by ho šlo ještě dále zvýraznit.

4. Doostření

Podobně jako kontrast i doostření celkově zvýrazní snímek, jen jiným způsobem. A není špatné je oba kombinovat. Doostření se nachází v modulu Editor v menu Vylepšit pod položkou Doostřit. Jak přesně funkce funguje a co od ní můžete čekat, zjistíte v článku o třech typech doostření (relevantní je především část Kreativní doostření).

Ale i bez dalšího studia lze tuto funkci rychle použít. Stačí jen mít na paměti, že potřebujeme nastavit nižší Sílu efektu (např. 40 procent v příkladu níže) a naopak vysoký Poloměr (v příkladu je to 200 pixelů, což je hodně, ale pracoval jsem s výrazně vyšším rozlišením než to, které je nakonec použito v článku). Práh je spíše na jemné doladění, ale obvykle ani není potřeba se s ním zdržovat a stačí jej nechat na hodnotě 0.

Ukázka, jak původní obrázek (nahoře) získá po doostření více definovaný výraz. Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2.8 II, 1/80 s, f/11, ISO 500, ohnisko 100 mm

Ukázka, jak původní obrázek (nahoře) získá po doostření více definovaný výraz.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2.8 II, 1/80 s, f/11, ISO 500, ohnisko 100 mm

5. Selektivní zesvětlení a ztmavení

Selektivní zesvětlení a ztmavení je složitější krok. Nepoužívám ho vždy, ale dokáže v obrázku zvýraznit přesně to, co fotograf chce, a naopak potlačit nezajímavé části. Provádí se pomocí Efektového štětce (klávesa E) a postup je zcela identický jako tomu bylo u retušování obličeje – proto tu nebudu podrobně popisovat detaily, ale ukážu dosažené výsledky.

Stačí jen pár tahů štětcem o velkém průměru s rozmazanými okraji a změna je vidět. Na snímku níže byly ztmaveny kameny, aby příliš nevynikaly. Původně rovnoměrně světlá fotografie tak nyní zvýrazňuje vodní tok.

Levá originální fotografie byla selektivně ztmavena, aby vynikla voda. Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 II, 30 s, f/20, ISO 100, ohnisko 88 mm

Levá originální fotografie byla selektivně ztmavena, aby vynikla voda.
Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 II, 30 s, f/20, ISO 100, ohnisko 88 mm

Podobným způsobem jsem na přímořském záběru tentokrát ztmavil písek a zesvětlil suchý strom:

Oproti originálu (vlevo) byl vpravo ztmaven písek a zesvětlen světlý kmen stromu. Canon 40D, Canon EF-S 10-22/3.5-4.5, 1/13 s, f/5,6, ISO 200, ohnisko 10 mm

Oproti originálu (vlevo) byl vpravo ztmaven písek a zesvětlen světlý kmen stromu.
Canon 40D, Canon EF-S 10-22/3.5-4.5, 1/13 s, f/5,6, ISO 200, ohnisko 10 mm

Dobré výsledky v krátké době

Pokud vaše fotky téměř neupravujete, je to škoda – přicházejí tím o svůj potenciál. Nebojte se vyzkoušet popsané úpravy a uvidíte, jak se vaše záběry vylepší. Stačí k tomu chvilka času a výsledek bude hned vypadat jinak.

Tagy: návod

Loading...