Proč zoomovat při focení portrétů, aneb co je to portrétní objektiv

S focením portrétů se setkáme často – ať už jde jen o pořízení snímku na občanský průkaz, vyfocení kamarádky kvůli hezčí fotce v mobilních kontaktech nebo pózování v profesionálním ateliéru. Při fotografování lidí se můžete dopustit spousty chyb, ale tentokrát se podíváme na portréty a na to, jak proč má smysl použít zoom nebo delší objektiv.

Fotograf by měl danou osobu zachytit co nejlépe. Jenže právě začátečníci kvůli nedostatku znalostí a praxe používají především špatnou ohniskovou vzdálenost. Jednoduše nechají nastavenou tu, která se objeví po zapnutí fotoaparátu, což je většinou nějaká nízká hodnota, která způsobí široký záběr fotoaparátu. A když chtějí, aby obličej postavy vyplňoval celý snímek, raději se k ní přiblíží, než aby na ni zazoomovali. Výsledkem je více či méně silná perspektivní deformace obličeje.

Pro lepší ilustraci deformací v obličeji jsem nafotil ukázky portrétů pořízených s různými ohnisky z různých vzdáleností od modelky tak, aby obličej vždy pokryl stejnou plochu (všechna ohniska jsou přepočtená na full frame, tj. fotoaparát s crop factorem 1):

20 mm:

Portrét focený 20 mm ohniskem.

Portrét focený 20 mm ohniskem.

28 mm:

Portrét focený 28 mm ohniskem.

Portrét focený 28 mm ohniskem.

40 mm:

Portrét focený 40 mm ohniskem.

Portrét focený 40 mm ohniskem.

85 mm:

Portrét focený 85 mm ohniskem.

Portrét focený 85 mm ohniskem.

150 mm:

Portrét focený 150 mm ohniskem.

Portrét focený 150 mm ohniskem.

235 mm:

Portrét focený 235 mm ohniskem.

Portrét focený 235 mm ohniskem.

Protože ohniska běžných fotoaparátů začínají někde mezi 28 mm a 40 mm, povšimněte si hlavně těchto snímků. I když deformace obličeje nemusí na první pohled bít do očí, ve srovnání se „správnou“ fotkou je efekt zřejmý. Dochází zejména ke zvětšení nosu, protože fotograf musí stát tak blízko, že nos je ve výrazně bližší vzdálenosti k aparátu a tím vypadá větší.

Ideál 85 mm a výš

Naopak vyšší ohniska nás nutí stát výrazně dál a nos představuje jen zanedbatelnou změnu ve vzdálenosti a perspektivě. Proto jsou vyhledávanými portrétními ohnisky 85 mm (po přepočtu na full frame) až cca 150 mm. Lze samozřejmě použít i vyšší ohniska, pak už ale bude naopak docházet k optickému zploštění obličeje a celkový snímek nebude působit tak trojrozměrně. Tento efekt je ale oproti perspektivní deformaci malý, takže se nemusíte bát fotit třeba i s 300 mm objektivem.

Zdůrazňuji, že všechna čísla zde platí pro fotoaparáty se senzorem velikosti kinofilmu (full frame). Pokud máte základní zrcadlovku nebo bezzrcadlovku, váš čip je většinou formátu APS-C, což znamená 1,6× nebo 1,5× menší. Vaše ohniska jsou pak o to kratší, takže pokud vám někdo doporučuje koupi 50 mm objektivu jakožto ideální portrétní objektiv, má v podstatě pravdu, protože 50 mm × 1,6 = 80 mm (resp. 50 mm × 1,5 = 75 mm).

Ohnisko a vzdálenost

I když jsem většinou psal o ohnisku, je důležité si uvědomit i prostorové souvislosti. Nic nám nebrání fotit skvělé nezdeformované portréty s 20mm objektivem, pokud budeme v dostatečné vzdálenosti. Jenže samotná hlava už v tu chvíli bude na fotce vcelku malá a do záběru se dostane i většina postavy. Může tedy jít o portrét v jiném významu, už to nebude styl „hlava a ramena“.

Správný postup

Nejjednodušší tedy je nastavit si před focením ohnisko na 85 mm nebo vyšší a až podle záběru si poodstoupit tak, aby se do něj obličej vešel. Výsledkem budou lepší portréty, které se nemusíte bát ukázat ani portrétovaným.

(Tento článek jsem napsal původně pro server milujemefotografii.cz.)

Tagy: návod

Loading...