Z dílny profesionála: Nezapomeňte si ochranu

Článek spojující focení v ateliéru a chrániče na kolena.

(Text původně vyšel na serveru www.milujemefotografii.cz.)

Při focení ve studiu určitě budete potřebovat foťák, pár objektivů, světla a často modelku se spoustou různého šatstva. Koho by však napadlo, že i fotograf by mohl potřebovat pro výkon svého povolání speciální oblečení?

Při focení ve studiu určitě budete potřebovat foťák, pár objektivů, světla a často modelku se spoustou různého šatstva. Koho by však napadlo, že i fotograf by mohl potřebovat pro výkon svého povolání speciální oblečení?

Při focení často fotím z podhledu. Jednak tento úhel opticky prodlužuje nohy modelky a také díky moji vysoké postavě (193 cm) by fotky pořízené z mojí výšky vypadaly velmi neobvykle. Kvůli tomu jsem nucen často na podlaze klečet. Chvíli se to vydržet dalo, ovšem po pár foceních se tvrdá podlaha začala čím dál více připomínat. Rozhodl jsem se s tím něco dělat a začal experimentovat s chrániči kolen.

Chráničů se dá sehnat celá řada, zejména pro různé sporty. Doma jsem měl v tu chvíli dvojí: Chrániče na hokej a na kolečkové brusle.

Hokejové chrániče jsou krásně měkké a nevadí ani dopad na kolena z velké výšky. Nicméně takovým akcím se snažím při focení vyhýbat, a protože ani létající puky v ateliéru nejsou zdaleka tak časté, jsou tyto chrániče zbytečně dlouhé, a tedy nepraktické. Navíc, dokážete si představit, že by vás samotné fotil fotograf s hokejovými chrániči na nohou?

Hokejové chrániče. Dobré, ale velké.

Hokejové chrániče. Dobré, ale velké.

Chrániče na kolečkové brusle jsou mnohem menší, jenže pořád zbytečně mohutné s velmi důkladným zapínáním a plastovým povrchem, u kterého jsem si nebyl jistý, že mě nebude škrábat podlahu. Navíc jsem je původně kupoval za úplně jiným účelem, takže i když koleno dobře ochrání před odřením o asfalt, klečet v nich delší dobu na podlaze není úplně pohodlné.

Tady odbočím a uznávám, že bruslařských chráničů existuje spousta typů – asi by se našly i lepší (a rozhodně by se našly zachovalejší) než ty moje. Jenže takové jsem doma neměl, rozhodl jsem se tedy pořídit si speciální chrániče na focení.

Chrániče na kolečkové brusle. Nepříliš pohodlné.

Chrániče na kolečkové brusle. Nepříliš pohodlné.

Na e-shopech se chrániče pro fotografy hledaly velmi špatně, takže jsem se nakonec spokojit s chrániči pro povolání, při kterém se klečí skoro stejně často, ba ještě o něco více, než u fotografování, totiž podlahář. Podlahářských chráničů kolen opět existuje spoustu typů. Já jsem se rozhodl nešeřit a koupil si pár s gelovou výplní.

Výsledek: Paráda!

Kolena se teď na další focení těšila dlouho dopředu. Bohužel po pár použitích jsem zjistil, že i tohle řešení, jevící se ze začátku jako výborné, má háček. Chrániče nosím obepnuté přes kalhoty, které byly po několika hodinách nošení vždy propocené. Zkoumal jsem tedy další možnosti a nakonec jednu objevil.

Podlahářské chrániče. Dobrá volba, ale noha pod nimi těžko dýchá.

Podlahářské chrániče. Dobrá volba, ale noha pod nimi těžko dýchá.

Možná, že už tušíte. Přiznám se však, že ani třináct let studia a práce na Fakultě informatiky mě nenaučilo, že existují montérky se zvláštně upravenými koleny. Na nich je dvojitá pevná látka, čímž vzniká mezera, do které se dá zespodu vsunout speciální tabulka vyrobená z měkkého materiálu. Vznikají tak volné kalhoty se zabudovanými chrániči.

Montérek existuje zase více typů a zdaleka nejde jen o standardní modrý model se zapínáním za krkem. Normální lidé si mohou montérky vybrat v různých prodejnách nářadí a potřeb pro řemeslníky. S námi vysokými je to horší, ale i tak jsem nakonec sehnal dobře padnoucí kalhoty. Po první hodině používání jsem sice ještě zjistil, že gumové výplně při klekání mírně sjíždějí dolů, ale nebylo to nic, co by nespravil kousek oboustranně lepící pásky.

Kalhoty s dvojitými koleny. Jedna výztuž na ukázku povysunutá. Zatím nejlepší řešení.

Kalhoty s dvojitými koleny. Jedna výztuž na ukázku povysunutá. Zatím nejlepší řešení.

Nové kalhoty sice nevypadají tak civilně jako rifle, ale přece jen to nejsou ani typické montérky, takže při focení jsem moc negativních komentářů neslyšel. A pokud vidím zvídavý obličej, stačí nadhodit, že mám na kolenou schované chrániče a je při focení nové téma k hovoru, případně k zasmání.

Zatím se zdá, že tohle už řeší prakticky všechny obtíže. Když fotograf nemusí myslet na bolest nebo zpocená kolena, je řešení kompozice i komunikace s modelkou mnohem jednodušší. Nezbývá tedy než se rozloučit a začít přemýšlet, k čemu by se při focení dalo na kalhotách využít poutko na kladivo a kapsa na skládací metr…

Loading...